Děkuji. Noc.

Překvapení

nejsem ženou nejsem mužem
nejsem zvíře s opicí
ráno piju večer chlastám
jo a jsem i věřící















Kohout

kohoutek čeká na slepičku
a ta kdo ví kde vězí
slepička vaří se v hrnci na polívku
vyměnili ji za hovězí














List

strome
obrať list až opadáš
vezmu si jen jeden
ale příště
mohu si vzít víc?

hrome
tak opadej už
copak myslíš
že jsem čas?
víš co nevezmu si nic
a příště
nevezmu si zas!
















Zlom v mysl ným

A proč to tedy nenapsat tak,
jak to je.
Víte, jsem zamilován. Miluji.
A vůbec mě to nezajímá, vlastně mě to irituje.
Jsem plazma v těle rozkládajícího se hada.
Chtěla mou lásku a dostala panáčka na provázku.
Tečky Čárky. Důvěra a Zrada.
Jsem miláčkem davu.
Mám se ze sebe vydat jako štětka a natřít vaše
už tak dost oprýskané stěny skrz mou provrtanou hlavu?



Koušu, ale neštěkám.
Ne ze strachu.

Pro zábavu.















Wasabi

vypadá že je zamilovaná
ale není
a má v rukách celý svět
ale nemůže se hnout z místa
nespí běží ale vlastně nikam neutíká
stojí a čas ji obaluje vráskami

myslím na ní na ni
stále na ní myslím na ni
chtěl bych být tvůj obaleč jablečný
tvůj ekzém na krku

máš skvělé zuby
taky bych si jedny dal
chtěl bych jsem její nádech výdech
jsem její nadsrdeční sval

zatímcosmě milovala
já jsem ještě spal















Mám nápad

hrabal jsem se z jara v hlíně
vytáhl jsem panelák
když jsem sklízel plody léta
stal se z něho prostě vlak
prozradím vám mezi řádky
byl to pouhý tlustý mrak
a já nejsem mladý krásný
jsem zatuchlý funebrák
hm k obědu budou raci
paci paci
pacičky
palačinky sodovka a ančo ančo
ančo an čo ančovičky
hrabal jsem se z jara v zemi
našel jsem tam nebe
bůh s vámi
a ostatní pro jednou
ustoupili
































CC je konec světa

jsem nadšený z toho že umírá mé tělo
ale duše plave v oleji
rozumíme si moje hlavo
ale já jsem číslo které se nedělí
já jsem se probudil v pátek
ale šel jsem spát v neděli!
moje přání jsou zbytky z těch splátek
kvůli kterým jsme vánoce neměli
a tak je to všecko v..
hajzlu
a já jsem zjistil
že když postavím letadlo
které mě unese
stanu se nesmrtelným


















Líče

chtěl být jednou čtverec kruhem
hodně o to stál
otupil si hrany rašplí
trojúhelník se mu smál


















1999_2000

za noci světla hvězd a šera velkoměst
se měsíc tiše plížil nad mraky
a moje oči spočinuly za vrcholky otlučených stromů
kde vítr hrál si s oblaky

ta oblaka co plula tiše
ve větru odkryla vždy část
mé duše mé uschované duše
co dřímá ve mně dlouhý čas

a tak jsem plakal a na tebe jsem myslel
a vítr v oblacích si hrál
ta teskná hudba meluzíny
byla to jediné co jsem ti dal

a tak tedy schoulen v rohu
pozoruji měsíc
jak skrývá se mi v oblacích
a moje oči pomalu se klíží
vítr hvízdá
až příliš dlouho miloval jsem v náznacích















Tohle nebyl náš tajný kód

jsem nebe
a ty moje peklo
řeklo jedno děvče
a hrozně se mě leklo
















Vodník

někde za zdí je nebe
a na něm
kondenzační čáry letadel
jako moře plné chapadel
stmívá se
až prach se usazuje
a kruhy na hladině rybníka
polykají vodníka..















fotografie hanele m