Sbohem Kodar

Vzali mě na jižní točnu týpkové
zrovna teď, když jsem se nadechl chladu
v Kodaru, bylo to ufo linkové
snad jediné v zdejším fest jízdním řádu

vandráků beze jmen, pobudů všech sort
jež jezdí načerno, kamkoli vedle
stopnul jsem si talíř a prásknul do bot
nebudu skomírat breče usedle

někde na výsluní úspěšných zítřků
chci všechno hned, třeba pozpátku číst
prokoušu se jako dítě k šidítku
životem svým, plným spanilých jízd