Má generace

Anotace: Již déle mi hlava nosila myšlenku na kompozici básně o Mé generaci. Toto je plod té práce po absintové noci. Pelyněk a hořkost života. Avšak jiskrná výpověď mladého tvůrce určená pro performativní pojetí dechu.

Má slavnostní,
svatá, sťatá generace,
pojídající sousta dat,
šťavnatá, pojídající strach,
ze strachu strach,
ten vrah, jíst, jíst,
konzumovat prérie vlastní duše,
šepotavě levitovat do šémů,
v předtuše bůžků slibů mysli,
dohází nám kyslík, lesy pokání,
lesy jemnocitů hledajících víru v antracitu,
...něžná krev lunaty generace,
zaklání něžná zalkání za polknutí sémě,
udatná zalhání, pulzující země plémě,
polarity udání v šíji údělu něžná...
v šíjích něžná s věží nicotná,
v šíjích na hrotu digitálních fermeží v říji,
obcující o krystal, úpící do noci,
hrající s prázdnotou s papeži radosti,
velvet radostí jí sněží v nozdří
a pozvolné nozdří v řápěří,
lidské dimenze prší pláč dojetí...!

Generace políbená,
zasnoubená s vírou, vinou a vínem,
révou počitků, logikou dekonstrukcí svobody,
svobody vjemů kanálů a vývojových ploch,
bodů, bodů tancujících básní,
snových, snivě snových artefaktů reality,
asfodelu milénické archy předělů.
shořelých ve výhni blaženosti,
shořelých ve výhni erupcí,
shořelých pro krev vlastní podstaty,
...rozpouštějící své utrpení,
v kognitivním trolení, vedví u vytržení,
tu ze singularity, tu ze spirální flow,
psilocibidia, město lunativního libida, salvy generace budoucnosti...

Generace mlčící se sulfáty fikcí a faraony game designu,
bifurkulacemi kolektivních zkušeností a permutacemi amen breaku reality budoucnosti,
čekající, generace čekající na svou šaramantní šanci, na svůj retušovaný styl, na příliv bilingvní embodiace dopoaminu, melasu vitaminu, reptilium adrenalinu,
na rustikální rush rush rush...pitoreskní push push push
...odpal madragoří hašh se záklonem zalkání téru domestice v séru dimenze étheru...

Generace termonukleární duše étheru se sulfáty chřestostínů ložisek a sfingami urobořích mýtů sentimentu momentum iris replikantů
hovořících vyhořelými jazyky epické ságy alternativních monster evoluce,
střih exe exodus plejádická poluce, polymentalita modus 9

My - budivý slet světelných fermion nula astra omega astrokmet Zrod
Střih Hyperion yperionit v pereniä prométhenia, holony onde mnou orgony theogonia, momentus omnia - ona mezihra
hranostaj rapidních homunkulů generace kool,

My - defragmenti psychonautiky
tančíme po mezích jazzové fluidní partitury,
oblékáme pozemská a mimozemská těla,
v metamfetaminové, polyvinylchloridové sonátě,

hledáme naleziště smyslu vyštípaného v zatavený nootický pietní mlýn,
boltzmanovi verše zmražených, rezonujících bijáků,
zmrzačených pijáků duší, syntetických tuží na duši,
šiva supramentality v astroklerikální lůno nicoty zaklenuté v diasporu básnické samoty,

surreality dendrity myslikvóty olihně améby moebiovy lymfocity tapisérie séra vědění,
na dně vědomí generace utopená Ppapasseitova músa,
generace slavnostně sťatá i pikantní,
vyhřezávající sídlo nudy ze dna veršů,
ze dna plastikových sáčků s drcenými krystaly,

lepkavými výhonkami revmatických kliše a kašírované tváře zmatečných jatek,
osoby blízké malující pentagramy na nahá bílá těla rastafarianských divoženek,
malující organicky menstruační ženskou posvátnou krví sedmého dne úplňku,
krví právě vyřízlou totetem z ústí svaté galvanizující řeky magmy,

sťaté impertinencemi svaté vulvy nebes...
dnes: supění superlativních štěrbin:
„Na otázku proč oči tvé deflorují svitek tekoucích moaré"
"tekoucích moaré světla a tmy"

a mysl osouložených ctností a tváře propíchaných velebností -
peer to peeer na hoře shakespeare pravím
Warpuji tedy jsem tandem synergie s chaosem
pojídající češky p=roroků a konvulzivní kněze rozčtvrcení!

---až tuží inkripcí poslední smyčky skladnic kryonicky zmraženého spermatoizoidu X
imprintované halucinogeny v chromozonálním pyré aksamitové duše prostoru,
v žebroví moře dna šamanů z moře architek 4K ornament katedrál,

kde Ježíš na sax mágů hraje Vesmír z Jepičího Zdroje
bez pouličních tax ságu monolitických grafity,
invertovaných vytisknutých v live stremu ve tři dé, čtyři dé,
jedenáctidimenzionální HD Pí fidelity solitudy hávu harému,

srdcová esa, sluneční erupce a lávové jeskyně na slunci,
wifi spojení Země mars a tři dé tiskárny biomechanické teleportace,
telekinetické transportace, strukturální entelechické gravitalizace...
zbytky té generace pojídají zbytky psychedelikates k poslední večeři holografické páně,

zákruty v podhmat hladící rekruty retušováných katakomb anti-nukleárních bomb,
klející, klest, kleješ, kvílíš, zřítíš se ale to už dávno víš!

verbeš datanetového smogu, analogová smoothies vyplouvající z přístavu,
s cílem doplout prefontálního kortexu myšlenky, réva ayahuaskový mem...

najít fatalistickou mízu, pochopit Chiangovu defibrilaci,
vzepjat se nad ducassova astronapalmová tajemství hmoty, vzejít v prérie čistoty Dantovi touhy,
destilovat šílenství vizionáře sedmi set sedmi sférických magnetických polí,
házející ribonuklární ollie do diametrálních sloupů konstrukcích Dysonových sfér,
a vystavit příď verše Gaudího 22. století kosmodromu googleplexů,
loď archaických ér s osmi sty pavilony generující faunu flóru a magnificientní vykoupení,
Tanguiho insanibilní, amorfní dělitelná neurčitost obsedantrních kvant,
spektrografický nádech, zánik epochy chiméry gigantů,
nezničitelnost idejí hořících antických soch,
galaxie animální,
jichž bělmo konstruuje prenatální hněv pulzarů,
sejících lůna černých děr erozí,
korozí morální klimaktérium Mysli...
Slib diviniozních deformací krásy
defloruje ciferník věčnosti na nábřeží otáčejících nádraží C paprsků,
paprsků generace fiktivního jádra elementární resuscitace planetární améby nádraží duše,
oceánické múzy, zigoty a vertebrae ziguratické sítě fast foodo budoucnosti,
Papasseitova músa, dnes již senilní, o berlích, s výčitky svědomí za kvantový skok Okinae odrůda Odysea,
za hudební porfirium orodujících forem REM performací,
za boj osouladněných proudů salviatorních amputací prožitku,
za vítězství básně soukroje, píšeš husím brkem eRkové producke tento svět!

z orloje sťatých písní staletí kostlivců,
jež ikryonizují vlastní smrt,
jež kryonicky hladí antihmotu v imprintech vyzpívaných kostech
s očima dna šamanů a básníků,
rodící hlasy a zvuky tykadel ribonuklea,

jež degradují vlastní smrt skrze umění lidskou spásu přítomnosti,
vykřesaného v osvobozující korunu hořké lidské existence,

do koncového bodu,
do nekonečné smyčky leviatanů,
do narkotického slova valivé lávy revoluce zítřka,...
a nyní už mne probuď,
budivé sne velebené perutě nezvěčnělého nářku generace!

...Díky multidimenzionálním entitám
mezigalaktickým proudům,
světločivé tmě a záklonu pokoje plného lávových lamp
a kopinatých vlasů šelestivé olizující se músy!