žvatlání o pocitech

Cítím se jako seschlý čtyřlístek

rozdrobený v kapse

nebo kaštan pod polštářem zapomenutý

ve snaze lhát říkám nejčastěji pravdu

kterou nikoho neurazím

ty obrázky z barevného písku

už rozfoukal vítr

a slova se vygumovaly

užmoulaným chlebem

chce se mi jen tak koukat do prázdného papíru

a přesto píšu a gumuju a píšu

dokud se neprodřu na dřevěný stůl