VYHLÍDKY
VYHLÍDKY
Anotace: @&@
VYHLÍDKY
všechno se někdy pokazí
chceš se chlácholit
většinou však marně
mnohé se spravit dá
nejhůř se ale opravuje
co zlomilo se v tobě
jak vyhodit někam na smetiště
co kusem je tvého já
třebaže právě pokaženým?
někdy s tím sám nic nezmůžeš
v duchu pak tajně vyhlížíš
záchranku s první pomocí
potřebným spásným nadechnutím
jedno zda přijde od ženy
nebo i darem od muže
všechno se někdy pokazí
nic ani v tobě není navěky
i to co tvou zátěž vydrží
odejde tak jako tak jednou s tebou
na cesty blízce daleký
určeno k recyklaci
všechno se jednou pokazí
všechno se však i vrací
Praha, 18.5.2017
https://www.youtube.com/watch?v=BdNVZnRg8qg
Komentáře (26)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk20.05.2017 08:50:56 VEDz RVAHEs
Jo jo. Realita je krutá.
Krutější však by bylo zatrpknout.
Děkuji
Starý bobře, říkám dobře.
18.05.2017 20:27:07 zdenka
možná...snad...jen...nevyhazovat...možná...snad... jen...Donekonečna...obrušovat...Úsměv.Z
18.05.2017 20:14:00 bogen
...v životě se toho zlomí hodně uvnitř člověka a cítí se zlomený...a pak je už jiný než dřív...někdy k dobrému, někdy ne...;-)
18.05.2017 18:13:34 Malá mořská víla
to určitě, se vrací...
Pepo ale myslím, že to zlomení v Tobě, a vím o čem teď mluvím, je vlastně položení do mysteria smrti a my básnící (tedy v mém případě, trochu úsměv) se s tím dokážeme vyrovnávat právě psaním a když tou smrtí projdeš...jsi nový člověk, silnější o level dál...bolí to někdy jak sviňa, ale teď to beru vlastně jako poctu,že se to může stát právě mě :)
19.05.2017 10:47:14 Amonasr
Mystérium smrti – to jsi moc pěkně vystihla, Gabrielo :-) Myslím, že se smrtí se všichni vyrovnáváme už od dětství a jak zrajeme, kvalita toho vyrovnávání se postupně mění od obyčejného strachu až po smíření s ní a její akceptaci v ideálním případě. Jsou to taky asi dva nejsilnější inspirační zdroje v umění – láska a smrt, a obojí vnímám jako nedílnou součást života, bez nich není život myslitelný ani možný. Smrt proto pro mě není opakem života, ale jeho nezbytným atributem v tom věčném koloběhu, příležitostí k bilancování i k novému začátku a právě i tím mystériem, které je za oním pomyslným zrcadlem pro nás obestřeno velkým tajemstvím a je také příležitostí, jak se jeho prostřednictvím vyrovnávat i se životem jako takovým - nejen se dohadovat, co je za zrcadlem, ale pořádně se na sebe v tom zrcadle zadívat ještě i tady… :-) Díky, že jsi mě svým pěkným zamyšlením přiměla i k tomuto mému drobnému zamyšlení :-)
20.05.2017 05:15:24 Malá mořská víla
Krásně jse to rozvinul...nějak jsem se jí přestala bát... smrti, už i ta voda mě přivedla k překonání toho počátečního strachu, naopak myslím, že je tím největším dobrodružstvím ke kterému člověk nakonec dospěje...nemyslím umírání, to může být zase tou největší zkoušku jedince...víš co mě napadlo? Jak automaticky toužíme po lásce a automaticky se bojíme smrti a ono to může být zničující zcela naopak ...jesli mi rozumíš:)
Návštěvnost
