Donucené soužití...

Anotace: Tuto báseň jsem napsala dneska ve školní lavici...nešlo mi tak o formu a kvalitu, ale o vyjádření pocitů k jednomu člověku.Děkuji za pochopení a chtěla bych poprosit o vaše názory.

Chladný polibek na mé popraskané rty.
Vlasy pryč ze tváří a nademnou Ty.
Tvá umělá představa mé svěšené hlavy.
Rychle se mě, jen rychle se zbavit.

Zoufalé pohledy do Tvých prázdných očí.
Svázené ruce, Ty v rázném gestu.
Z emocí krutých srdce se mi nerozskočí.
Vyhnal si mě na křížovou cestu.

Padlá květina v náručí vraha už tleje.
Proč přejíždíš prsty po šíji?
Tak hrozně, tak hrozně se mi směje.
Právě pochopil, že už nežiji.

...

Donucené soužití časem přijde v kobce.
Falešné nářky si s lidmi taky zkusím.
Večně vedle sebe, kosti v naší hrobce.
Jsme mrtví, snad už se Ti nezhnusím...