minulost je jeskyně plná kreseb
minulost je jeskyně plná kreseb
brejličky
jimiž proskakovaly
jiskřičky
tvých očí
snímala si otisky
svých rtů
abys je přiložila
k mým snům
dýchala jsi jako stromy
v košilce hebké jako březová kůra
po určité době se už nepoznáváme
jsi rozpolcená
a já nevím
kterou z tvých polovin jsem vlastně znal
PS.
VÍŠ, ŽE TY HOUSLE NEZNÍ ŠPATNĚ.
A to jsem je ani nenaladil.
Komentáře (12)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
Svý housle smáčím cizím smyčcem, jsem tak vzdálená a přesto slyším ozvěnu svý duše
11.08.2017 20:46:50 | básněnka
