ve vychladlých prostorách
po staletí lemovaných
barevnými vitrážemi
pohledem z kříže
pod prázdnými emporami
odpouští všem
dřevěné lavice osiřelé...
mám moc ráda vitrážky a ty staré lavice, když byly ještě po němcích, každý měl na té své štítek se jménem, měly svou duši, když je vyměnili za nové, kouzlo bylo pryč...
17.06.2017 06:38:45 | Philogyny1