Hromosvody

Za dvířky svého majestátního pomníku
chovám brouka
a zpívám mu baladu o světáckých učních
(tiše)
Vždyť moře je plné mořských koníků
a louka
zase těch lučních
 
A on
jako by to nevěděl
když zíral broučíma očima do svého nitra
 
Cožpak jsi nebyla v minulém životě milá..
krásná..
chytrá?
 
Za dvířky svého roztouženého libida
sázíš stromy
a předčítáš knihy v neznámé řeči
(nahlas)
Blesky jsou nástrojem, jimž bouře povídá
a hromy
ji neusvědčí