Zamysleni

Tise sedim smraka se noc pomalu prichazi

V byte je ticho jen slyset tikot hodin nad hlavou

a svetlo obrazovky pocitace do me tvare sviti

Myslenky moji hlavou probihaji

Co bude zitra co bude dalsi den

Co ceka me v zivote mem

Bude stale stejne prazdny a smutný

Budu se jeste nekdy smat a radovat z dalsiho dne ,ktery prijde

Ci neustale ve smutku a depresich utapet svoji dusi necham

Kazdy den o samote hledet z okna

Sledovat stoupani dymu z cigarety

Hledic na mesic a doufat v blizkost druheho cloveka

Jehoz usmev rozehreje smutek na me dusi

Co bude dál ,to se ptám?