v ozvěně dlaždic
plesknutí
na holá záda
bezprsté dlaně
drobný rozdíl
"jaký nám udělal bobánek"
později
"už se nám zase posral"
jiná slova?
změna obsazení?
nebo
někdo si jen
škaredě hraje
Připomnělo mi to staré pořekadlo - před kým se mám posrat a na koho se vysrat. "Tady máš ten bobánek." Bych tam vlepil. ST za motiv.
25.08.2017 20:31:04 | VEDz RVAHEs
Zde je to mířeno na vztah některých rodičů k dětem, kdy jednou kvitují událost jako malý zázrak, později však v rutině ten stejný zázrak vulgarizují s přidanou persekucí, pokud se to bude znova opakovat.
26.08.2017 13:45:45 | Kostivar
Omlouvám se za to, co tu napíši. Od 21 let mě rodiče již nepřiměli k tomu, abych byl před nimi posraný. Mnoho let jsme spolu nemluvili. Pak jsem si uvědomil, že stárnou, a přestal jsem na ně srát. A stejně se mi to nevyplatilo. Přímo vymstilo. Na pohřbu jsem nebyl ani jednomu. A ke smíření s nimi došlo až sedm let po jejich smrti.
26.08.2017 23:58:04 | VEDz RVAHEs
Myslím, že si trochu nerozumíme. Ostatně, vnímání reálií je čistě subjektivní, stejně tak osobní příběhy. Ty jsou v intimní zóně každého jedince, a měly by tam zůstat.
27.08.2017 06:23:10 | Kostivar
Myslet jsem už dávno přestal. Subjektivní a objektivní je pouze jen pro realitu, ne pro skutečnost tvé bytosti. Otevřít se světu vnímám jako první krok k tomu, aby svět se otevřel mě. Jinak bych nemohl dospět k tomu, že milovat vše a na ničem nelpět, je v lidských silách.
27.08.2017 08:40:06 | VEDz RVAHEs