vlak se sune po zrezivělých kolejích
za okny míhají se
mrtvé listy a
strnulé obličeje z nich
jako skleněný sarkofág
prázdné sedačky s napětím vyčkávají
dalšího příběhu
my zatím v akváriu světem
ženeme se vstříc konci ve starém vlaku
s opálovou podlahou
nepamatuji si však
jak vypadá zvenčí
snad šnečí ulita
tak plná i prázdná
skoro jako kočka v krabici
s tobolkou jedu
dávící se chomáčem chlupů