Anotace: ...
Spráskaná bičem
despotického sedláka
klekám na kolena.
Nerozumím danému povelu.
Vidím slyším dotýkám se
ale už necítím bolest
08.03.2007 07:53:00 JardaCH
... krásné ráno a díky ... věděl jsem, co mi odpovíš ... víš, že Ti tu básničku Koprtinka záviděla? ... taky se móóóc těším ... těším ... těším ...
20.02.2007 12:18:00 HarryHH
.... člověk kterého jsem kdysi měl velice rád ....
říkává že i já jsem byl despotický sedlák ... a prý jsem zasazoval rány ...
teď ale ubližuji ještě víc tím ... že jsem je odmítl zasazovat ...
..... svou přítomností ...
/ život je plný paradoxů .... a v lásce je jich ještě mnohem více ... /
19.02.2007 21:50:00 Levandule
V posledních týdnech cítím hodně bolesti... hodně cizí bolesti... bolí, jakoby byla moje vlastní... i ta Tvoje Marci...
19.02.2007 18:47:00 s.e.n
Ty necítíš bolest,ale my-nebo vlastně já ji z básně cítím jako hrůzu.Rány bičem to je silné.
19.02.2007 14:49:00 JardaCH
... zvedni hlavu ... polož ji do mých dlaní ... a dej mi kus své bolesti ...
19.02.2007 14:43:00 smudlinek
Já zase bolest vyhledávám, abych jí cítil. A díky ní chvíli nemyslel na jinou věc, která mi neustále rotuje srdcem. Je zajímavé, že musím prohlásit, jak dokáže být bolest přehlédnutelná. Srdce je prostě fenomén.
19.02.2007 14:38:00 uživatel smazán
... bude líp !