V mlze

Nerozumíš tomu, proč seš tady,
lidem odkrýváš své vady i klady,
snažíš se žít tak, jako žijí oni,
uděláš cokoli pro lásku, pro ni.

A i přes to, co děláš, jak žiješ,
přibývají rány, které si šiješ,
bez ustání, vysvětlení,
chodíš v mlze utrpení.

Roky plynou, nikdo s tebou,
nosíš šedou, ladíš s mlhou.

Jednoduše nevíš, jak máš žít,
tvoje duše toužila by prozřít,
jenže roky plynou, ty to víš,
tak kdy tu mlhu opustíš?