Anotace: spoluautor Rosa
Sbírka: Hrstka kvítků povzbudivých
Rozhlížím se po kraji, až tam,
kam oči dohlédnou do dáli,
kde ptáci pestří zpívají písně nám dobře známé
jež Světlem září nám Slunce na obloze jasně svítí,
s Jeho svitem já opět chci se zžíti
Do našich srdcí novou energii nám dodá,
a snad i Vám pošle dostatek sil i svit,
jímž by Vás prosvítil
Vždy Světlo do našich duší pronikne,
vše pomine, jen ono nezanikne
Někde v nás Světlo dřímá,
jen ho stačí probudit,
jen nalézti jeho pravou tvář,
a jeho směrem se vydati
Jen nesmíme s Jeho směru odbočiti,
a jít ve Světle, dokud svítí,
celým naším životem nás provází,
a jednou nás uchvátí, a pak celý svět Tma pokryje
Avšak my se nikdy nevzdáme,
vždyť my Děti Světla jsme,
Ať ve Světlo doufají,
kdo chodí v Temnotách
08.11.2017 19:59:46 uživatel smazán
Chtělo by to rozdělit řádky a poslední verš dáti vždyť mi děti Světla jsme.Prosím ještě tam připiš to jak jsem psala: Ať ve Světlo doufají, kdo chodí v temnotách:-)
08.11.2017 20:10:23 Misha
připíšu to tam, už jsem to upravila tak, jak to má být
08.11.2017 22:18:34 uživatel smazán
Ach ano:-) Tam mělo býti Vždyť my děti Světla jsme.Mno někde to řádkování trošku hapruje, ale myslím,že báseň nám povedla se:)
08.11.2017 19:56:51 uživatel smazán
:)