Ženství noci

Anotace: Úvaha, miniatura, exkurze myšlenek a citu mladého badatele...

Říkal, že lidská srdce jsou hnízdečka lásky, která shovivave opatruji svá vnitřní nejkrehci tajemství.

Jediná touha jejího srdce, volá po snoubeni její touhy, žádosti, porozumění.

Druhotné touha vola do ticha, touží sdilet, pochopit, byt vyslysena ve svých obzalovach, obětech, slasti a kráse duše.

Třetí dech spočívá v tom vnímat krajinu druhého jako tragické lůno návratu, jedinečnost přitažlivosti pramenu myšlenky a srdce.

Ctvrtihorne putování ženství do namesicne duše, frustrace vědomí byt šťastná, vůle nezávislosti a křišťálovy pohár pokory.

Páté tajemství neshledaneho úplňku v novoluní zrozene touhy, blystive objevené novým poznáním.

Šestá myšlenka vybíhá po svůdné svitnosti velebene naplnenosti klenotů, ukrytých hluboko v podzemí třpytivé prázdnoty srdce.

Sedmá je opět ona: 'do tmy kricici výkřiky, jež ji dělají celistvou a krásnou, objevitelkou shledání kladné křivky harmonie vnímání a skutečnosti.'

Osmá skulpturuje mlhu poznání, vnímá nedokonalost své vize a pokorně se vzpírá vesmírné myšlenkové hranici, spokojit se s nezanikajici hmotou.

Devátá postupně vytrácí konstrukty mysli, shluky mentální hibernace a naplňuje cit své vznešené korunky dechu, až na samou mez vnitřního plamene, vyladenych vln oceanske jednoty.

Desátá hledá jednotu a naplnění skrze klid mysli a vznicenou kultivaci a zušlechťování vnitřniho vhledu a zocelovani vnitřního míru v kvalitách zklidněne a lotosove mysli.

Jedenáctá se vznáší na poušti a kvete v oazach tiché oblohy nebes a květin.

Dvanáctá svítí do všech koutů zapovezene lázně prozarene duše.

Třináctá se objevuje v korunce azuroveho požáru vyhasnuti blazenych stenani rodicich se pocitku za hranicí mysli a viditelného vesmíru, rodiciho se tisíckrát za vteřinu na všech úrovních skutečnosti a vnímání.

Milovat

Objevovat 

Meditovat

...