.
Mé ruce jsou propleteny kolem Tvého těla.
Dlaně jsou přitisknuty pevně do Tvých zad.
Cítím Tvá ňadra na své hrudi,
cítím Tě celou.
V objetí držím i Tvou vůni.
A Tvůj dech mě hřeje na šíji.
Jsme v objetí!, ve víru touhy,
letíme k zázraku.
K souznění lásky.
.
Někdy je božské
jen tak chvíli stát,
nechat se pevně
mlčky objímat...
Někdy je krásné
jen tak nepouštět,
mít oči zavřené
a vnímat... ten "náš svět"... :o)
Někdy?
18.05.2007 18:43:00 | Cecilka
Jo, Marce--lo, vím. Je to jenom o lásce, pak ty rýmy, a je to krátký a nemelodický. Ale lidský a životní, že. Taky to tak vnímám, tedy, jestli se jako autor mohu vyjádřit. Děkuji Ti.
19.02.2007 22:33:00 | Gregy
Levandulko, máš pravdu. Mám dlouhodobý problém v obětí/objetí. Teď už vím...
19.02.2007 22:31:00 | Gregy
"Jsme v obětí" mluvíš o obětech války nebo o objímání? Pak si oprav ě na je ;-))) OBJETÍ
Líbil ses mi v diskusi.
Báseň je pěkná ;-)
19.02.2007 21:26:00 | Levandule