Vyznání

Máš tělo průzračné
z křišťálu,
ze studánky
a oči
jako plovoucí květy leknínů
tvá kůže
svléká z vůní růže
a ze rtů
ti vyletují slůvka
lehčí peří noci ...

A mně ani kotva mého srdce nepomůže
plachty se samy napínají
a stěžně hoří
zachváceny požárem touhy
nevyléčitelné nemoci ...