Panenka

Nebe má zas barvu mléka,
kapka za kapkou padá a zas stéká,
na tvářích máš slzavé údolí,
neboj co bolí vždy přebolí.

Občas tě mrazí hluboko v zátylku,
tak přikryj se křídli a usni na chvilku,
noc čeká za oponou večera,
poléváš se vínem a myslíš, že jsi dospělá.

Jsi dětská panenka na hraní,
jsi hravá,ale kdo tě ochrání?
Až budeš ležet schoulená na zemi,
potom si přiznám,že jenom zdáš se mi.