=Pradlena a tak...

Anotace: °°°+°°°+°°°+°°°

~~~~~
Pluji si na lodi fantazie
po nebi mezi oblaky,
musím se dívat vlevo i vpravo
a dávat pozor na mraky.
Když mraky do sebe narazí
hromy a blesky,až to zamrazí,
bouřka je asi pradlena 
co pere postaru a ještě na valše.
Tak právaly kdysi prabábinky víš,ty naše.
Pradlena,ta bouře napřed prádlo trochu namočila
pod kotlem obzoru si červánky rozpálila
a každý mrak jako peřinu do čista vypere a vyvaří
a tím se i pořádně vybouří.
Déšť pak vymáchá kdejaký lístek
ze stromů,keřů i všech kytek,
sám svatý Petr má velké starosti
i on je promočený až do kostí.
Pradlena,
ta bouřka však pere dál
vítr,ten jen tak ji kolíčky bral
pak všechno suší se po stromech
a já si povzdychnu,dnes už toho nech.
Vítr však objevil novou zábavu
on asi mýdlové bubliny fouká po obzoru
a na modré obloze bez temných mraků
hned lítá fůra mýdlových zázraků.
Po nich teď ve fantazii si každý skáče
nikomu z počasí není do pláče
a potom posbírám to suché prádlo do koše
ten koš mi půjčil mrak,neboj,
on už jen vrčí,
nekouše…
~~~~~~~
Vrčí však někde v dáli
tam se asi do praní 
pak dali.

~~~~~~~~