Jsem bludičkou ve svém těle
myšlenky chodí jedna za druhou,
když ležíme vedle sebe.
Bloudím a hledám cestu životem
na kterou jsme se dali,
kam ztratilo se to,
co před bohem jsme si slibovali.
Hodně jsme toho prožili,
ale to smutné rozdělilo nás
bloudím po smyčce osudu
mezi náma vyrostla betonová hráz.
Jsem bludičkou ve svém životě
chci najít nový směr
snad se to jednou povede
ať s tebou nebo bez tebe.
Tož tadyto děvča cesta isto povede a tá stovka tá tam patří.
S jedným lebo druhým, aj dyž nekdy je třeba neco překúsnút.
Pěkně to šak pravíš.
15.06.2007 11:01:00 | stryc
Tak máme dvě bludičky do páru. Doufám, že se nezlobíš, když jsem použil stejný název.
23.02.2007 23:26:00 | Psavec
Šmankote, Afig... dostalas mě... náhodně jsem sem znovu klikla... a před chvílí Ti nechala jiný komentář a svoji adresu... Pak je oboustranná náklonnost nabíledni... nezbývá, než abys napsala... těším se, fakt ;-)
21.02.2007 23:25:00 | Levandule
Při kvalitě dnešních surovin.. by ten beton nemusel vydržet... a nemuselo by se na to snad ani se sbíječkou, někdy stačí geologické kladívečko a trpělivost..
:-)
21.02.2007 14:21:00 | La Suneteto
Milá Levandule,když pročítám Tvoje dílka mám stejný pocit.Asi budeme mít hodně společného.A děkuji za komentáře. :-)
21.02.2007 12:41:00 | afig
Keď prestaneš blúdiť
strhneš z očí pásku
A ucítiš v srdci
od niekiaľ kráčať lásku...
21.02.2007 12:39:00 | džemo
naštěstí občas beton nestačí zatvrdnout, hráz se zbortí a my přestaneme bloudit...pěkně popsané
21.02.2007 10:05:00 | Lorraine