Rozmluva s duší

Krůpěj čiré vody po tváři mi kane
To bolest si hledá cestu
oči se zavírají pod tíhou stesku
A hlava se ptá "kdy to ustane"?

Člověk si přeje aby mu úsměv zdobil tvář
Když srdce se drolí na pisečná zrna
otázka "proč "vrací se zas a znova
A smích by svědčil o tom jaký je lhář

Obejmout žal a být mu přítelem
Ve slaném oceánu společně plavat
Ve zbytku bytí štěstí hledat
A pevně se objímat s andělem

Srdce časem látat a přijmout bolest
Vzpomínky promítat pod víčky
U fotek na stolku zapálit svíčky
A čekat na setkání až poletíme do nebes