A. Kamínek

A. Kamínek

Anotace: Zúčtování s jedním "nanicovatým nerostem" ...

Našel jsem jednou kamínek,
vyklubal se z něj drahokam.
Jenže se mi asi ztratil.
Zapadl a nevím kam.
Asi se v srdce skály vrátil.
Zbyla jen hrstka vzpomínek.

Měl jsem ten kamínek moc rád.
Po kapsách jsem ho nosíval,
hýčkal ho, chránil, leštil, hladil,
dlaněmi jsem ho zahříval,
a ten šutr mě takhle zradil.
Neměl jsem ho té skále brát.

On mě však první uvedl v omyl.
Třpytil se v slunci jeho lesk
jako by mrkal vesele,
že jako zažene mi stesk,
že jako budem přátelé.
A pak mě takhle srdce zlomil.

V životě je to prostě tak,
kameny přijdou a odcházejí.
Tak to chodí a já to beru.
Že se však divné věci dějí,
k nerostům mám teď nedůvěru.
Nebo mi zase vytřou zrak.
Autor La Suneteto, 21.02.2007
Přečteno 283x
Tipy 2
Poslední tipující: Hesiona-Essylt
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Třeba pyrit, leskne se jako zlato a je to přeci jen bezcenný kousek tvořený železou a sýrou...ale někdy si říkám, není přeci jen to zdánlivě méně cenné lepším?:)Kamínky jsou tady od toho, abychom jimi házeli o hladinu žabky, občas je jen tak pro štěstí sevřeli v dlani, nebo si je nechali vsadit do prstenů a na důkaz naší bezmezné lásky nosili...Jsou stejné jako lidé, mnohé se časem obrousí, poddají se, mnohé se zatoulají, mnohé však zůstanou, protože cítí, že my jsme to pravé...

26.04.2007 20:24:00 | Sunny

Třeba si tenkrát našel tebe,
drahokam...přitáhl tvůj zrak
na cestě, po které jsi šel,
začal se něžně usmívat,
když jsi ho prvně uviděl...
rozzářit tvoje oči svedl...

Třeba si tenkrát našel tebe,
to je kamenů umění,
písmenka v slovech zpřeházeně
skálu na lásku promění...
barvy vychutnáš si dík šedé...
a že ta jeho ztráta zebe?

Třeba se zase objeví...
(jen zradu změň v odpuštění)

;o))

Jedna jedovatá baba, kterou jsi upoutal komentíkem u gregyho, si musela v letu (je to poletucha koštětová) přečíst aspoň tuhle...
a je náramná!!

09.03.2007 14:14:00 | Cecilka

Kamínkových básniček jsem napsala nespočet...kvůli jednomu kamínku, pro kterej byla tahle první básnička... už tu není...jednou jsem jich smazala 300 najednou...byla mezi nimi :-)
...

Kamínek v dlani
(marsé , 18.1.2006 , Básně)
Kamínek našla jsem
a teď ho držím v dlani
tvrdý je
šedivý
co když mě ale zraní?

Svírám ho silně
nechci ho ztratit
Bojím se zpátky
na zem ho vrátit

Dokáže vyprávět
šeptá mi tajně
že ležel na cestě
a čekal na mě

Abych ho sebrala
a v kapse zahřála...

02.03.2007 16:42:00 | no

dobra :) hezky se cetla.. no jasne moc rada zajdu na colu =)) uz se tesim :)

22.02.2007 21:03:00 | Gabika

Chápu...

21.02.2007 20:13:00 | Gregy

Nononoooooo ale jestli to náhodou není tak, že teď někde na kemenným Literu publikuje kamínek své kamenné verše plné kamenných slz, že jsi ho ztratil někde mezi půlnocí a svítáním a on už nikdy nebude věřit lidským dlaním....;o)
P.S: Líbí se mi tvůj příběh, pro kamínky mám jistou slabost.

21.02.2007 19:13:00 | Navire

Tak tomuhle se říká veršování,,,nádhera.
Já mám svůj kamínek už 20 let. Je z Vltavy, kousek od Boubína.

21.02.2007 18:26:00 | Verule

Tohle je parádní a nápadité. Moc se mi to líbí. Prostě jen tak , bez superlativů.

21.02.2007 18:17:00 | Portobella

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí