Ležení

Ležení

Anotace: Ve vojenském táboře to není a nikdy nebyla žádná legrace, takový zážitek bych nepřála nikomu, ani kdyby o to sám stál

Umírá vojáček v zákopu,

bude mít napsáno na hrobu;

Jakpak se jmenoval a kdypak žil

a na které straně vojsk se dneska bil.

Přátelé, připijme na něho,

co na tom, že to byl kmán

a že ho nezříme živého

- jeho žold připadne nám!!

Já jsem voják, jako ty,

jako ty v ležení uvězněn tady,

není tu místa pro city,

všichni jsme stejnými vrahy.

Já jsem voják, ty taky, i on jakbysmet,

dneska nám štěstěna přála,

Zítra zas vezmam' bajonet

na pana generála!

Já jsem voják, ty taky, i on jakbysmet,

nezlob se, příteli, prosím,

však já odtud zběhnu, chci poznat svět,

dřív než i mne smrtka skosí.

Autor Abeekr, 26.03.2018
Přečteno 144x
Tipy 1 ... Tip / Supertip
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

Je to myšleno s jistou nadsázkou:) Když tě chytnou verbíři a ty neumíš málem ani udržet meč v ruce - co je tvá čest? Kde má místo čest sedláka, který chce jen přežít a vrátit se k rodině? (jakože po těch sedmi letech, na které se verbovalo, jen málokdo zůstal naživu)

02.04.2018 15:22:52 | Abeekrreagovat

Dovoluji si tvrdit, že ve vojenském ležení je vždy legrace, končící křečí, čím blíž k boji. V těch posledních chvílích je místo pro extrémní city. Říkat že voják je vrah? Kam potom patří čest, hrdinství, vlast?

27.03.2018 10:50:22 | Lesanreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter