Ruiny nesmrtelnosti

Nádechy a výdechy by měly být automatické
Jako jsou zbraně
Nebo byla tvoje přítomnost
Chemická závislost
Parfém
Který nezeslábl ránem

Řím je nejkrásnější když prší
Kapky se valí na kočičí hlavy
A spáry mezi nimi je žíznivě vpíjí
Absorbují
Jako nezměrné tužby

Našlapuj tiše
Aby ses nesvezla
A nezůstala ležet na zádech
S nahými stehny

Nejisté prsty putují s jistým úmyslem
Jako by cesta nebyla cíl
Když během ní všechna přirovnání blednou
I otřepané fráze dávají hluboký smysl

Zmizet spolu s tmou
V bledém oparu
Který ustupuje majestátním ruinám
Nesmrtelnosti