na horizontu jsem
zahlédl oblak prachu
věděl jsem
že je něco špatně
v tom místě
opanovalo krajinu hrobové ticho
vítr přestal vát
a nastala samota
zničený auto
bylo uklizený v lese
asi pět metrů od silnice
musel jsem jet okolo
abych toho
mohl být součástí
takže když jsem dorazil
vzal jsem ze zadního sedadla košili
láhev vody
a běžel pomoci
našel jsem dívku
s tepem a dechem
vytáhl jsem ji ven
a odnesl stranou
protože to celé smrdělo benzinem
když jsem ji položil na trávu
přišla k sobě
začala plakat
a stěžovala si na bolesti
lehce krvácela
nemusel jsem trhat košili
nebylo třeba nic podvazovat
měla jenom malé ranky od skla
některé byly bílé
nekrvácely
prostě tam jenom tak byly
jiné zase každou chvilku
vypustily malou kapku krve
držel jsem jí hlavu
otíral jí obličej studenou vodou
dával napít
a vytáčel 112
vzlykala
a tak jsem se ji snažil utěšit
i když jsem měl větší strach
než ona
začal jsem jí vyprávět
kam jsem jel
a co jsem tam chtěl dělat
a taky
že se tomu divočákovi skvěle vyhnula
protože na silnici
žádný nezůstal
na chvíli přestala plakat
a řekla mi své jméno
pak jsem si vzpomněl na vtip
ale v půlce jsem se ztratil
a tak jsem se vrátil
zase k tomu divočákovi
myslím
že jsem vyprávěl
i o manželce
a něco o dětech a našich psech
pak dorazili další lidé
odstavili svá auta
začali řídit dopravu
kontrolovali ten vrak
pobíhali okolo
jedna paní nám udělala stín
aby do nás nepralo slunce
a já tu holku držel zraněnou
žvanil jsem
a modlil se
abych ji neztratil
v dálce byly slyšet houkačky
ona se mi dívala do očí
a nekonečný čas
poslouchala každé slovo
než dorazili záchranáři
a vzali mi ji...
i já tě objímám a jsem vděčná, že se ještě někdo při cestě někam zastaví, je a pomůže...
18.05.2018 23:17:20 | zelená víla
objímám Tě a děkuju ST :-))
18.05.2018 08:10:43 | Iva Husárková
Ivunko,
to já Tobě...
:-)
18.05.2018 10:39:48 | piťura
kdybych měla schůdky vyšplhala bych k Tobě do mraků a dala Ti pusu za Tvoje šlechetné srdce patří Ti můj obdiv :-))
18.05.2018 10:45:44 | Iva Husárková
... jsi opravdový chlap a velmi statečný ...
... jak už jsem někde psala ...
... lidskost se pomalu ztrácí a to mě bolí ...
... stalo se mi něco podobného, ale musela jsem dívence vytáhnout jazyk, dost mě pokousala ... přítel, který řídil měl šok a běhal nahý okolo nás a zpíval chodí pešek okolo, dala jsem u facku...
... spíš ránu tou pokousanou rukou ...
... bylo to směšné, ale i to se stává ...
... když bylo po všem zhroutila jsem se a zvracela ...
17.05.2018 17:58:42 | Marcella
já už jsem
pak taky nejel
tam
kam jsem původně jel
a
ožral jsem se...
:-)
17.05.2018 18:12:12 | piťura
... ty to můžeš říct opravdově jako chlap ...
... ožral jsem se ...
... jak jsem to měla napsat já? ...
... opila jsem se ? ...
... to bych lhala ...
... z toho večera si nepamatuji nic ...
... pěkný Windows ...
... styděla jsem se a moje mamňenka mi povídá :
... co si nepamatuješ to se nestalo ...
17.05.2018 18:20:22 | Marcella
...dostavil se krásný,zvláštní pocit,když jsem dočetla.Ta láskyplná atmosféra tím vším prostupuje a jde z toho zvláštní klid.A ten vlastně
v té vypjaté chvíli nesmírně pomáhá.....konejšivé......Ji./úsměv/
Předat ten pocit umíš skvěle...
17.05.2018 17:22:47 | jitoush
Měla by to být samozřejmost. Když se mi stane něco podobného, mám pocit, že jsem mimo čas. Nikdy nečekám vděk. Když přijde, založím do kolonky důležité...
Ráda jsem četla.
17.05.2018 17:20:18 | Philogyny1
Měla by to být samozřejmost. Když se mi stane něco podobného, mám pocit, že jsem mimo čas. Nikdy nečekám vděk. Když přijde, založím do kolonky důležité...
Ráda jsem četla.
17.05.2018 17:17:28 | Philogyny1
Phil,
to mám moc velikou radost
děkuju
ten čas
se opravdu tak nějak oddělí...
:-)
17.05.2018 18:05:43 | piťura
jako když kolébáš dítě - a na konci si pro něj přijde matka:) Pěkně, piťuro, skoros vyloudil slzu :D
17.05.2018 12:30:57 | Ragnell
ragnell,
děkuju mnohokrát
že jsi to tam našla
vážím si toho
a navíc
jsem rád
když dostanu pochvalu
od Tebe...
:-)
17.05.2018 13:20:13 | piťura
:D
17.05.2018 14:20:53 | Ragnell
Vlastně bych to přiřadila k povídkám...
17.05.2018 12:16:12 | JSJ
já vím
s tím má problém víc lidí
jsem ale prozaický ,,kotelník,,
a tak mi nezbývá
než děkovat
za toleranci
:-)
17.05.2018 13:16:54 | piťura
Měla velké štěstí...,možná oba.
Člověk si v takových situacích
mnohé uvědomí.
Dotkl si se vzpomínek...:)
17.05.2018 12:14:06 | Dreamy
Tento zážitek mám v živé paměti,...malinko jiný ale tak podobný. Až mě mrazilo v zádech. Zažít smrt v přímém přenosu je zážitek na celý život. Díky, že jsi mi připomněl. ST*
17.05.2018 11:37:34 | Šípková Růženka
pro pamětníky-
Až půjdete nad ránem lesem s košíkem v ruce, natěšeni na hříbky a uslyšíte funící parní lokomotivu, zastavte se. Rotáhněte ruce a imitujte suchý strom, jako pan Kemr. Blíží se totiž šňůra-rodina divočáků. Ten zvuk si nemůžete splést, dokonalá "pětsetpadesátšestka" s patnácti vagóny.
Autorovi uznání,že jí podržel (při životě).
17.05.2018 11:34:43 | Lesan
Skvěle popsáno, ztráta na životech se nekonala, poslouchám teď ticho a popaměti ..jde osud občas od desíti jenom k pěti?
17.05.2018 10:51:29 | básněnka