21. 2.

Za oknem břízy bez listů,
kříž, ani stopy po Kristu,
na stěně malý, tmavý kříž.
Prach jsi a v prach se obrátíš.

V mém pokojíčku na polici,
lekneš se, uzříš hroznou lvici.
Rozřízneš-li ji - samá plyš!
Prach jsi a v prach se obrátíš.

Při mši kněz kreslil na čela
křesťanům křížky z popela.
Co hlava - malý, tmavý kříž!
Prach jsi a v prach se obrátíš.

Z hořících srdcí stoupal dým,
zmírala další z mnoha zim.
V úchvatné katedrále, slyš,
nad hlavu biskup kalich zvedal,
stříbrnou krve plnou číš!
A byla popeleční středa.