Někdy zaskočena
něhou co k tobě cítím
slepě
s lučním kvítím v náručí
co dostala jsem od nevěsty
s jemným vánkem mezi prsty
a čelem odřeným
přísahám že se nezměním
hloupě si sním
nepřiznám že mi schází kuráž
slzy potu usnuly v mém výstřihu
víš tu zeď co jsme u ní stáli
nezbořím
a
pro jednu lásku neshořím