Pocit štěstí
Pocit štěstí
Anotace: ...je naděje v nás
Co je to lidské štěstí
jenž krásou ducha oplývá
je to jen to, co se blyští
nebo to, které zakrýváš
Dal jsi mi naději a víru
půl života k tomu bonusem
zacelil bolavou černou díru
na hlavu vložil diadém
Přicházíš vždycky se stmíváním
jak tichošlápek po špičkách
horký polibek je přivítáním
jak voskový prach ve svíčkách
Vážím si tě příteli lidský
žes poznat dal mi štěstí kus
s vědomím tobě blízkým
pohřbím já lehce všechen trus
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk25.02.2007 21:05:00 EsmE
chybí mi...to prosté, skromně ukované, prachobyčejné Štěstí... ten stříbrný poprašek všech vzpomínkových chvil...jen kousek si usypat do kapsy
23.02.2007 21:21:00 j.c.
dopřej výkřik srdci svému
štěstí kol ať zazáří
žít lze i bez diadému
jen s úsměvem na tváři
:o) J.C.s
23.02.2007 13:03:00 La Suneteto
Ahoj, dík za komentář, našla jsi v tom ještě něco?
TFL? Tak tuhle zkratku neznám. :-)
Pěkná, tahle tvoje básnička.
Snad postupně zvládnu všechny.:-)
23.02.2007 10:12:00 melebele
Jen kousek toho štístka pro mě...
Úsměv z tváře ztratil se a dřív mi tolik slušel.
Tím smutným údolím, kde žiju, by nikdo nešel...
23.02.2007 09:58:00 Lota
Právě, na téhle básni je vidět, že štěstí se nezakrývá, to se musí vykřičet do světa ven.A taky by to byla škoda,nechat si ho pro sebe.Nic není nemožné, a co když je nakažlivé.
