Tak povídej

Tak povídej trubadúre
o světě
po nás vše tu navždy zbude
prokleté ?

zapěj v písních milosrdných
zpěváku
že ten člověk vyšel hrdý
z dřeváků

piš nám rýmy plné něhy
romantiku
proč se štěstí bortí břehy
bez polibku

zvoňte zvony lidé dobří
na poplach
než to krásno navždy shoří
v temnotách

a ty lásko zapal svíci
na hrobech
všem co k tobě spěchajícím
došel dech