Vážím si deště a slunce a větru
a miluju svobodu, miluju smích.
Těším se na rána, co říkaj světu,
že možná zanikl na chvíli hřích.
Vážím si ohně a vážím si dřeva,
co z lesů hlubokých odnýst si smím,
s čundráky dělím se o skývu chleba,
na cesty vydám se hned, co ho sním.
Na cesty daleký, co z města vedou,
na cesty do luk a do pohoří,
kde kočky divoký o závod předou
a kde ti táborák nedohoří.
Vezmu si batoh a půjdu se toulat,
poznávat řeky i ptáků zpěv,
navečer pod stanem pak budu hloubat,
po kom jsem podědil tuláckou krev.
Navečer se píše dohromady a v tom verši "navečer, pod stanem, pak budu bloumat…" Nemají být ty čárky.
Jinak úžasné, trochu mi to připomíná jednu písničku od Brontosaurů:)
25.08.2018 11:10:26 | Abeekr
Taky by mi znělo dobře jako písnička.
14.09.2018 19:13:53 | Tlachapoud
Děkuji za upozornění, už jsem to opravila.
25.08.2018 13:30:17 | Barijitka
Třeba jde o transfuzi... Pěkná báseň :-))
25.08.2018 09:34:13 | Semisek 48