Po ránu

Byla jen
ve své kráse
hezký sen
jenž zdá se

nohy laní
útlý bok
hledím na ní
jako cvok

rudé rtíky
a v úsměvu
cukrbliky
snad pro něhu

vnady ženy
dráždí vskutku
rozloženy
do živůtku

to z jabloní
cítím květy
když zavoní
mi v objetí

jsem nesmělý
v tváři rudý
též v prdeli
zvoní budík ...