Když se večer město
rozjede na bílé lajně
světel reflektorů aut
po tmavé silnici noci
ráda bych s ním do neznáma jela
a někde v příkopě hvězd
se do snů ponořila
Když se večer město
odpoutá od kotevního lana dne
ráda bych na jeho palubě
nalezla přístavy vítané
Když se večer město
posadí k osiřelému krajáči měsíce
ráda bych jako ono
hledala tajemství ztraceného krajíce
Když se večer město...
.................ráda bych ...
Takové krásné a ladné večerní snění bych také chtěla mít. Moc povedená. Nádherné obraty. Děkuji.
03.07.2007 11:51:00 | Ludmila Ježová