V CHRÁMOVÍ
v chrámoví zámeckého parku
se píšťaly stromů lámou
do zlatavých tónů schylování
spadlé listy se jako ukápnuté slzy
tříští o zvlněný koberec
unavené trávy
a oživují jeho krásu
impresionistickými doteky
přímo do plenéru
kobaltové skvrny nebe
v chomáčcích vetchostí potrhaných mraků
bdí nad šumotem
zklidňující ukolébavky
pro přivřená víčka krajiny
k melancholickému ztišení vinohradů
a čerstvě oholených polí
jen Kolonáda bělostně na obzoru drží
předsunutou hlídku nad valtickým zámkem
podzim – polibek léta se zimou
svlažuje přivřené rty příchutí vybraného vína
vybízí k odpočinku
pro smíření
vzedmutých vln se zátokami života
věčnosti pro vzpomínku
Valtice, 25.10.2018
https://www.youtube.com/watch?v=V6-9uyjSNNk
... procítěně píslé ... dík ...
29.10.2018 13:15:51 | Marcella
To já Ti děkuji za takové vnímání - byl jsem v celém parku prakticky sám a připadal jsem si v něm opravdu jako v přírodním chrámu, když jsem si sedl na lavičku a snažil se ten pocit nějak zachytit... :-)
30.10.2018 12:03:09 | Amonasr
:-) krásně vzletně dneska, Amonku, letěla jsem :-)! ST
26.10.2018 06:13:46 | Fany
krásná ... několikrát jsem si ji přečetla ... sluší se k ní vracet ... úsměv.z
25.10.2018 23:05:41 | zdenka
Co víc si můžu přát - děkuju :-)
26.10.2018 22:30:49 | Amonasr
Takhle krásně o podzimu psát...
Umíš, básníku!
25.10.2018 22:48:14 | Kapka
Děkuji za souznění :-)
26.10.2018 22:30:22 | Amonasr
Pěkné, Amonku... zase to dýchá... zhluboka.
:)
25.10.2018 22:40:35 | ARTeFakty X. Múzy
To mám radost - díky :-)
26.10.2018 22:30:01 | Amonasr