Další rok bez A.D.

Ustelu si v předsíni

života

uprostřed

malé

kajuty

papírové

loďky

co ztratila

svůj

směr

a počkám 

na tebe

 

vezmeš mě

za ruku

jako tenkrát

a budeme

předstírat

vyznání v kostele

 

a pak mi zmizíš

ty víš že už navždycky

ale já si pořád

tiše budu přehrávat

vzpomínky

a všechno to vyznání

lásky

 

a budu se ptát

kdy už to skončí

zase další rok

bezvětří

 

i když od roku dvapatnáct

brzy budou to čtyři