Anotace: ...
Každodennost
se nám vkrádá do vlasů
prorůstá
vpíjí se
nakonec
s námi splyne
...
Dnes si koupila nový šaty
rovnou dvoje
přišla domů
nadšená
a příjemně unavená
nakonec ale stejně
myslela
jenom na něj
vzpomněla si
jak ji poprvé políbil
na autobusáku
/bude to už deset let
možná víc/
jak ji k sobě tisknul
u jedný starý katedrály
řekl že je tak krásná
a pak mezi polibky deštěm
vůní podzimních kaštanů
a nasládlostí jejího těla
zčervenal ve tvářích
přál si aby si nevšimla
že se mu postavil
Dnes je docela obyčejný
nedělní večer
z okna vdechla
moment listopadové
Prahy
Ach
Lidská duše
i tělo
skrývá tolik
paradoxů
Zajímalo ji
zda ty jejich jména
načmáraný kouskem cihly
nesmyl déšť
nebo nový nátěr
Primalexu
V jejím srdci
však zůstaly
rozpuštěný
s trochou
nostalgie
a smutku
už
navždy
...
nasládlostí jejího těla...se těžko odolává :-)
08.12.2018 21:43:50 | Danger
nevěřím nátěrům...
20.11.2018 23:50:19 | enigman
To co je v srdci, nepřetře ani nový nátěr...
24.11.2018 19:16:04 | Jasmin de Paris