°
opřená o jabloni
žmoulám pampelišku v dlani
hrotem tužky postrkuji mravence
jsme tu sami v tomto kraji
vzít tak zpět májové pupence
utopis čas /se lžičkou/ v čaji
zastavit okolní dění
rozpřáhnout ruce oddat se snění
sedět dál pod rozkvetlou jabloní
uvázat slunce k Obloze
neslyšet hlasy města monotónní
nečekat až strom ovládne Koroze
chci žít navždy tímto okamžikem...
ležím teď naznak ve světě kolotočů
vidím kůru kormidlovat v potoce
je v obležení pirátů - drobných červotočů
s písní o jedný sloce
schyluje se k večeru
ztemnělé myšlenky opíjím vínem
pozoruji trávu jak klaní se kose
Slunce je ukryto pod baldachýnem
dne upito
a já prchám ve večerní rose...
:)..tak jo...přiznávám se...tahle mě totálně moc dostala...je nádherně popsaná a cítím z ní strašně moc života a troufla bych si říct, že i tebe...
je nádherná...a to si přivaž k srdíčku velkou duhouvou pentlí a piš dál...
prosím...
;)
05.03.2007 12:36:00 | Lizzzie
... čas co život plodí ...
a přece nezná slitování ...
... žnec co krásu rodí ...
i ...... umírání ...
26.02.2007 12:33:00 | HarryHH