Návštěvnost
Okamžik strpení
Okamžik strpení
opřená o jabloni
žmoulám pampelišku v dlani
hrotem tužky postrkuji mravence
jsme tu sami v tomto kraji
vzít tak zpět májové pupence
utopis čas /se lžičkou/ v čaji
zastavit okolní dění
rozpřáhnout ruce oddat se snění
sedět dál pod rozkvetlou jabloní
uvázat slunce k Obloze
neslyšet hlasy města monotónní
nečekat až strom ovládne Koroze
chci žít navždy tímto okamžikem...
ležím teď naznak ve světě kolotočů
vidím kůru kormidlovat v potoce
je v obležení pirátů - drobných červotočů
s písní o jedný sloce
schyluje se k večeru
ztemnělé myšlenky opíjím vínem
pozoruji trávu jak klaní se kose
Slunce je ukryto pod baldachýnem
dne upito
a já prchám ve večerní rose...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskMoc pěkné, úplně jsem se ztratil v dojmech.
02.04.2007 18:45:00 | kruppe
...hm ...klobouk smekám ... máš cit ...
07.03.2007 16:31:00 | WhiteSkull
:)..tak jo...přiznávám se...tahle mě totálně moc dostala...je nádherně popsaná a cítím z ní strašně moc života a troufla bych si říct, že i tebe...
je nádherná...a to si přivaž k srdíčku velkou duhouvou pentlí a piš dál...
prosím...
;)
05.03.2007 12:36:00 | Lizzzie
..jo, je vidět, že miluješ klasika :-)
a máš tu ANO...i od robotů :-)
02.03.2007 16:04:00 | no
Pani to je nadhera!:-O Tady je vic talentu, nez jsem myslela!
02.03.2007 13:08:00 | Bajík
... čas co život plodí ...
a přece nezná slitování ...
... žnec co krásu rodí ...
i ...... umírání ...
26.02.2007 12:33:00 | HarryHH
:o)
25.02.2007 22:07:00 | S&made
Líbí se mi. Cítím z ní opravdový prožitek.
25.02.2007 17:19:00 | Gregy