U jezera

sedíš a posloucháš

jak tráva šeptá tvé jméno

nezapomněla jak se jmenuješ

ani ty si nezapomněla přijít

aspoň na chvíli

v pravé poledne

kdy se slunce opírá o hladinu

a ona září jako tvoje oči

jezera se sluncem

dnes se nebe nezatáhne

ani déšť nepřeruší zpěv ptactva

dnes nemusíš přivírat oči

abys snila

možná jen na chvíli

zaposlouchat se do třepotu křídel

nechat se nimi unášet

až na kraj světa.