Kundun

Kunda osmdesátých let
hraje na
kytaru

piju
víno

v čas
oběda

na planetě
kde ještě umírají lidé
hladem

a na vánočním stromku
se mi houpe malá brusle

naostřená
vesmírem


Mohli bychom mít
i víc


Nebýt

nás

.