Regina K

Někdo mi vzal korunu cítím to
ale mne nelze sesadit
už nejsem matice nejsem elementární
už nejsem člověk
už nejsem člověk přesto humánní

Zlaté srdce a granátová duše
klidně můžeš být bůh
ale zde přichází královna
oáza plná rýmů
jak žíznivý kůň k ní klušeš

Snaha o čistou lásku
(ale když rozum spí rodí se monstra)
já neumřu jen se rozdělím na kvarky a bosony
vzlétnu k nebi jak balónky na provázku
až k prastaré želvě matce všech světů

Potom proměním se ve skálu
když běžím ulicemi
(za mnou záplava divokých květů)
domy se třesou jako by městem kráčel obr
tak hyjé Stříbrňáku do cvalu