Poezie bez světel

Poezie

je hořkosladké blues v papírových

pažích

 

a taky nahota veršů

co proniká do davu

 

Poezie

není když ze všech sil

se snažíš

 

znásilnit verši

i svou hlavu

 

Ale co je poezie?

 

Jen tiché šplouchnutí

měsíce o hladinu

jezera

 

Malý úšklebek

knihovnic

na konci večera

 

Déšť v provazech

na stezce pro pěší

 

dřív než se rozplyne

do rešerší

 

Nejen vše

co má svůj rým

 

Když miluji

a nemyslím

 

Jen píšu

Píšu do našich

těl

 

bez řečí

bez svědků

a bez

světel