Vítr, pohrávající si s Tvými vlasy,
zná Tvou vůni,
jako já... dřív.
Ach to byly časy,
časy... mého zapomění
na okolní svět.
Svět, Ty, láska
ne už není.
Není, nebude, byla vůbec?
Nevysnila jsem si Tě?
Ach ne, nevysnila,
nemohla bych, Ty...
Ty, jenž víš každou maličkost
týkající se mě.
Snad jen... ne to ne.
Silene smutna princezna, v kazde pohadce musi byt neco zleho, spatneho, aby si potom clovek uvedomil dobro, ktere nakonec vzdy prevladne. A ta Tva pohadka nebude vyjimkou, vis :) Mam ! strasne moc, Princeznicko :)
28.02.2007 18:33:00 | HonzaJ