Návštěvnost
Tvorba
Tvorba
Mé citlivé srdce,
věčná inspirace.
Má touho,
Ty co jsi se mnou dlouho.
Vnitřní snaho,
důvěro bez záruky.
Jemný prostore v nás,
když se tě dotýkám,
jdou mi kroky snáz.
Otevřít se světu,
být zranitelný.
Sdílet své dílo
a být v uvnitř věrný.
Kreativní zdroji,
ty co mě vyplňuješ
a nikdy toho nelituješ.
Mám radost,
když tvořím,
a díky tobě všechny obavy a zdi bořím.
Poznávám radost,
která mě naplňuje
Má duše v tvém objetí
strasti uvolňuje.
Opírat se o sebe
o svůj záměr
o svůj vhled
být sám sebou
klidné bytí
které nám v srdcích v každé situaci svítí.
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskOno se stane nepozorovaně, že najednou je člověk s tou opěvovanou hodnotou sám a defakto si ji přivlastňuje. Podívej na to "mé má mnou mě mám mě má sebe svůj svůj sám sebou". Přitom je to všechno pravda co básník říká, ale přesto ta opěvovaná hodnota inspirace udělala nějaký zvláštní fígl, utekla a básnička vyšla samolibá či sebestředná celkově. Věřím že takový vůbec nejsi.
05.04.2019 16:59:21 | Karel Koryntka
Takže napsat mám radost, smerovat ke svemu srdci, uvedomovat si vlasti touhu, ocenovat, ze se neco deje v moji dusi, múže vyznít samolibě?
Kdyz budu psat globalne, zase to muze vyznit mravokarne nebo ze popisuji neco co prozivaji jini, ale ja ne.
Je pro me prijemne napsat to z tohoto pohledu, mám nějaký rámec, mám nějaký obal a díky němu prožívam, vse kde je privlastnovaci zajmeno, je z meho uhlu pohledu v souladu s tim jak v soucasne chvili vnimam svet.
Nejsou to zajmena, ty jsi jen má jedina a nikoho jiného, jen že je prožívám já, jsou v mém vědomí a mě defifinují svět.
Já jsem si to pročetl a nevnímám to tak možná, by slo napsat, neco ve smyslu "o záměr, který jsem si vytycil", "o vhled, který získávam", to by slo napsat takto, vyjadri to stejne to co, jsem chtel do toho dat, a mozna to nebude pusobit samolibe.
Ucim se psat, aby to odrázelo moji zkusenost a nepodsouvat neco co neni jeji soucasti, díky za tip!
05.04.2019 17:16:04 | Lyo
Ano je všemocný ten zdroj, ale pozor na naparování, pak má tendenci zmizet a nechat autora na suchu už "za své" potit veršíky v pointě. Tím chci říct že závěr je slabší. 8. řádek bych napsal "chodím snáz" než "kroky mi jdou". Básnička je ve službě umění nepozorovaně bezděčně poněkud samolibá, což tvorbě vůbec neprospívá. Jak k tomu došlo? Asi tím že hodnota je zde uzavřená, málo sdílená. Hodnota se chce dělit a sloužit.
05.04.2019 14:13:34 | Karel Koryntka
Můžete mi napsat, které části se vám zdaji samolibé?
Záměr básně nebyl o nějakém ukazování sebe sama, ani v zápalu isnipace "to je tak skvělé."
Chtěl jsem jen ocenit svět odkud občas slova plynou, zkusit dát vnitřní pocit z toho do slov.
Projít je, a snažit se tomu dát formu, která vystihuje co cítím, na úrovni, kterou dokážu.
Minimálně se o to pokusit.
05.04.2019 15:36:26 | Lyo
Působivé :-)
05.04.2019 13:39:47 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Díky, Roso,
byl to jen takový pokus, něco zformulovat.
05.04.2019 15:38:10 | Lyo
:-) :-)
05.04.2019 15:40:48 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA