Vodník

Anotace: Je, a nebo není, kdo ví...

V rybníce vodník ryby hlídá,
čeká tam tiše, když se stmívá,
a pak když tma je, tak suše,
uloupí nevinné duše.

Voda se čeří a kalí zrádně,
radost všechnu tu pohltí,
čin vodníku se daří zdárně,
a přece sám jest jen obětí.

Bezvládná těla u břehu,
čekají marně na něhu,
a ani duše ji nedostanou,
emoce zůstávají stranou.

A tak ty duše bez těla
volají strážného anděla.
Nikdo však volání neslyší,
kdo ví, co s nimi Bůh zamýšlí.

A co Vodník chce dělati,
proč se nad ničím netrápí?
Proč cizí duše bere
a na lásku si nevzpomene?

Těžko ví, co láska znamená,
je to jen postava bezjmenná,
každý z nás jistě už tuší,
že vodníci nemají duši...