Naše Dáma

Anotace: /Notre Damme/

Každý máme někde tu svou dámu

...

 

"Ve vypuštěným bazénu jednou

postavím z Tvých polámaných křídel

Eiffelovku..."

 

Řekla s vážností Emmy Smetany 

Jen místo hořící katedrály

jsem za ní hořel já

touhou a zvědavostí

kolik francouzských reálií

již ochutnala

a kolik mi jich

dovolí

ochutnat

ještě ze svý počestnosti

která zavání bílým pokojem

trochu jako klišé

barovýho kouře

a zhulenýho pianisty

co nestihl poslední autobus

domů

 

Jako já

 

Vlastně se pořád někam vracíme

dokud se máme kam vracet

do měkkého náručí

pouličních šlapek

k vlastní ženě

anebo k mámě

A zvracíme Dokud máme co zvracet

v tomhle zvráceným světě

kde všechny mince

mají vždycky dvě strany

jako Tvoje tvář

tak souměrná a čistá

že by klidně mohla být

sousoším ctnosti

zatímco já bych byl jen ďábelským

chrličem Napůl kozel Napůl člověk

napůl v prachu slavného Notre Damme

Ale beru Tě za slovo

a jednou si zaplavu v tom Tvým bazénu

pod Eiffelovkou 

napuštěným vlastními

slzami