šel bych někdy někam s někým
krok po kroku
třeba tmou
šel bych, lezl, letěl, padal
plul sčeřenou hladinou
nesl tíhu tu co vzlíná
po zdech přímo do světel
dopřál očím
dopřál přítmí
našel tmu a rád jí měl
obklopen snad ze všech směrů
hustou
hodnou krájení
položil se v její náruč
plaval zbaven trápení
mít tak spánek na zápěstí
proužek kůže
uzlík snů
rukou mávnout
tu se náhle
zrodí peří do tvarů
co obejmou co přikryjí
co ví kdy je dobré hřát
co navodí lehkost do snů
do všech
jednou
tisíckrát
ležet roky jen se vznášet
nechat proudit světlo hvězd
jen to lehké
z velkých dálek
proč teď myslet na pověst
být tam ve dvou
kdo by nechtěl
samota je špatná z rad
proplést prsty a nic více
nechat srdce zlehka tát
Ach, kde ta zimomřivá holka je
když srdce roztaje..:)
30.04.2019 16:47:26 | Now
Vskutku povedené dílko:-)
29.04.2019 23:36:11 | Nikita44
Malované sny. Diky
30.04.2019 07:05:30 | poeta
Taju ;)
29.04.2019 20:21:05 | xoxoxo
To je přísluním.. Zase, až budeš dal, to zledovatí :))
29.04.2019 20:34:23 | poeta
.....kdo by nechtěl.....Ji./úsměv/
29.04.2019 19:54:04 | jitoush