6291843 dokud hořím nehaste mě

Anotace: 222

řekl jsem ti až mě spálí oheň spadnu
ale nebylo proč se ptát kam padáš když sníh už je mrtvý a ten nový
nebude
a co když jsou hvězdy jenom něčí oči?
co to máš na sobě který den je úterý proč je večer ticho a v noci tma nesvítí
do propasti se ženeš ráda a ráda sedáváš na okraji hlubokého mixéru
někdy do něj spadneš a někdy se držíš a pak přicházím na scénu já
a nemám roli
jsem pro tebe tolik zbytečný nebo tu zbytečnost vytvářím sám tím že se snažím zbytečný nebýt?
a když rozevřeš dlaně jsou v nich mé otazníky
všude otazníky
kam se podíváš tam je otazník
ty hasíš oheň ale já jsem potřeboval hořet
chápeš to?
něčí ruce něčí nohy něčí země něčí náměstí
svaly pochodují zamrzlým jezerem a tlačí se jeden na druhého
tady je to brooklyn
věř tomu
že je
už mě to nebaví
být každý večer zasypaný omítkou a moukou co se na mě za celý den nabalila
setřást ze sebe tu špínu a zjistit že jsem jenom malé děcko toužící po tom být
zpátky
strašně moc zpátky ale

už nepotřebuju ani to ale

chtěl bych se jednou probudit a zjistit že to byl jen sen
chtěl bych se jednou probudit a pochopit
ne jen uvěřit

tak jdeme
zvedlo se stádo naivních krav a vydalo se na poslední cestu před jatkami
a v jejich tělech teď spíme
ale nesníme
nesníme je a nesníme o tom že je sníme
a po tom bezesném spánku děsně bolavém a pokrčeném
se každý protáhne zpátky na světlo
a zjistí že je to jako včera
každý den je pro ně už naprosto stejný
ti co měli ráno bílou a večer černou prožívají už jen nekonečnou šeď

je to klišé
ale tak to skutečně je

jezdila jsi na těch bruslích a já jsem na nich nejezdil
pracovala jsi a já jsem tě nezpracoval
nepotřeboval jsem vědět že jsi silnější
chtěl jsem odumřít z tvého světa protože jsem v něm neviděl své místo
tak jsem se vzdal
a skutečně jsem odumřel
a odpadl
a vyšuměl
a osiřel
a doběhl
a přestal být
prostě skončil
tak nějak to bylo protože to tak nějak mělo být




jsem opravdu unavený


už
přeletěl jsem místo přistání a teď hledám vhodou louku
pole
kde to půjde

víš že máš docela hezkou budoucnost?
vím že to nechápeš
že tomu nevěříš
byl jsem tam
u toho
byla jsi tam taky
a budeš
až dorosteš a dosáhneš korunou svých stromů k nebesům
kde něčí oči plápolají do zapomenutého světa
kde hoří ohně
které nechtějí nikdy dohořet






dnes
jsem se záměrně ztratil
abych se nechal najít
jo
tebou
fakt






a vyčerpaný