máme v hlavě
plno krás
někdy jas
čistý a průhledný
co otevírá
život v nás...
letokruhy stromů
jsou překrásné
jednoduchost
střídání období
se líbí
odbočil jsem
-trošku
jarní slunce opaluje
tváře
když zrovna neprší
srovnávám myšlenky
učím se z chyb
a tak
je fajn
duše splynou
možná jednou
v moři štěstí
a naše víra v sebe
nám dá motivaci
dál žít
užívat
snít
nenechat se rozhodit
možná přijít
proč tu být
zkoušel jsem to. když napíši skutečné pocity.nikdo tomu nerozumí. ale jsem rád...vím, že to myslíš dobře. a klidně to můžu zase zkusit. :)
06.05.2019 11:44:27 | Razer
A to je právě ta chyba že píšeš 7 let jako amatérský pisálek. To se dá dělat celý život a k ničemu to nevede. Piš DOOPRAVDY skutečnou poezii, je to úplně jiný umělecký pocit, když si dáme laťku nahoru. Každý to zvládne - ovšem vyskytnou se pak slova typu "musím" nebo "nesmím", to je pravda.
06.05.2019 11:34:34 | Karel Koryntka
díky, nemám moc rád slovo "musí" lidé by mohli psát i jen tak i když já už vím co a jak a proč píši, ale stále se považuji za amatérského pisálka, přesto že píši sedm let...
06.05.2019 08:22:18 | Razer
Ty ses poučil z chyb ve smyslu že místo "věřím v absolutno" dáme "naše víra v sebe"? To nestačí. Je třeba začít mluvit až to opravdu přijde, nestačí že básník chce. Že přece jsou nějaké "krásy v hlavě" a stačí se o ně otřít. A když to zadrhne, nevadí holt "odbočil jsem trošku".
Tohle nejde, básník musí vědět absolutně jistě proč a o čem mluví. Pak může vyjít poezie.
06.05.2019 07:04:34 | Karel Koryntka