Možná na to přijdeme
Možná na to přijdeme
máme v hlavě
plno krás
někdy jas
čistý a průhledný
co otevírá
život v nás...
letokruhy stromů
jsou překrásné
jednoduchost
střídání období
se líbí
odbočil jsem
-trošku
jarní slunce opaluje
tváře
když zrovna neprší
srovnávám myšlenky
učím se z chyb
a tak
je fajn
duše splynou
možná jednou
v moři štěstí
a naše víra v sebe
nám dá motivaci
dál žít
užívat
snít
nenechat se rozhodit
možná přijít
proč tu být
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk06.05.2019 11:44:27 Razer
zkoušel jsem to. když napíši skutečné pocity.nikdo tomu nerozumí. ale jsem rád...vím, že to myslíš dobře. a klidně to můžu zase zkusit. :)
06.05.2019 11:34:34 uživatel smazán
A to je právě ta chyba že píšeš 7 let jako amatérský pisálek. To se dá dělat celý život a k ničemu to nevede. Piš DOOPRAVDY skutečnou poezii, je to úplně jiný umělecký pocit, když si dáme laťku nahoru. Každý to zvládne - ovšem vyskytnou se pak slova typu "musím" nebo "nesmím", to je pravda.
06.05.2019 08:22:18 Razer
díky, nemám moc rád slovo "musí" lidé by mohli psát i jen tak i když já už vím co a jak a proč píši, ale stále se považuji za amatérského pisálka, přesto že píši sedm let...
06.05.2019 07:04:34 uživatel smazán
Ty ses poučil z chyb ve smyslu že místo "věřím v absolutno" dáme "naše víra v sebe"? To nestačí. Je třeba začít mluvit až to opravdu přijde, nestačí že básník chce. Že přece jsou nějaké "krásy v hlavě" a stačí se o ně otřít. A když to zadrhne, nevadí holt "odbočil jsem trošku".
Tohle nejde, básník musí vědět absolutně jistě proč a o čem mluví. Pak může vyjít poezie.
