Anotace: ...
Nebudu svobodu přirovnávat k Pegasům
...Ale přece jen...
Už jsme párkrát spolu na jejich křídlech
tančili
A naše slova na hraně byla zbytečná
jako samotná podstata
bytí
Abychom to nakonec všechno
vyměnili
za dva konce provázků
než se smyčka
utáhne
a my zjistíme že
nemůžeme být
bez sebe
ani
spolu
...
Jen dva konce provázků
A začneš věřit na lásku
Ač Tvou duši pod lupou
občas jiní rozdupou
Jen dva konce provázků
A život visí na vlásku
Člověk si to umí "báječně" zauzlovat. A zauzlované zlo obhajovat. Potěšilo mě jak přemýšlíš v poezii. Změna básně v báseň.
13.05.2019 08:53:10 | Now
Děkuji! :-)
15.05.2019 15:02:21 | Jasmin de Paris
jako provaz o jednom konci*:-D*
11.05.2019 15:07:08 | Frr
Hehe, díky :-)
12.05.2019 01:11:41 | Jasmin de Paris
Ty poslední tři mi našeptali indicie textu Zagorové. Svoboda má dva konce a prohnutá tíží tolerance i naší odpovědnosti. Máš pečlivě (jako vždy) vedenou linku verše a pěkný závěr. Líbí se mi to.
11.05.2019 13:59:38 | šerý
Díky, šerý, vážím si Tvých slov :-)
11.05.2019 14:46:17 | Jasmin de Paris