Láskou jsem opilá,
Oči za oponou skryté...mám.
Vzpomínky... z vlastních lží
v pamět jsou vryté...usínám.
Na pelesti z neřesti,
Válí se zármutek.
Bez pohnutek z bolestí,
dnes žal posnidam.
Jen prchavý okamžik,letmý to střet.
Na dlani obrázek ze zbytečných vět.
Hluboké myšlenky teď řežou jak střep.
V srdcích se mihota nicotny svet
Pohleď, drahý můj se mnou ven.
Na horizontu svítánky si hrají
Jak tenkrát, když žili jsme svůj sen,
V pozadí nářků,co duše rozparaji...
...ty,ale stojíš za jiným oknem
Někdy se tak stane, že básnička se převaluje od jedné fráze k druhé, jako když se nemůže odlepit od země, a pak zazní také opsaná věta. Je třeba hledat vlastní vyjádření, svými slovy.
19.05.2019 07:48:59 | Karel Koryntka